PŘÍČINY VLHKOSTI A JEJICH PROJEVY

Špatná izolace

Projevy vlhkosti od poškozené nebo špatně provedené izolace, se ukáže z tmavých vlhkých map na omítce. Okraje těchto map jsou nejasné a jako by se zvolna ztrácí. Je to způsobeno tím, že vlhkost proniká do konstrukce velmi pomalu a ze zdi se uvolňuje do prostoru. Většinou se závada na izolaci projeví až po relativně dlouhé době a to nejdříve jen nenápadně a přijdete na ni až ve chvíli, kdy ucítíte v místnosti zatuchlý vzduch a objeví se černá plíseň. Pokud je pronikání vody a vlhkosti do konstrukce stavby masivnější, ať už z důvodu velmi poškozené izolace nebo úplně chybějící izolace, stává se velmi často, že se na stěnách tvoří solné výkvěty. Sůl je obsažena právě v půdě, ze které se vlhkost dostává do zdi, kde se vysráží v maličké krystalky usazené právě na okrajích mokrých map.

Poškozená ( děravá ) střecha

Střecha ve které jsou díry, upozorní na sebe velmi rychle. Záleží na velikosti poškození, ale většinou při prvním dešti, Vám nebudou stačit nádoby v celém domě, na zachycení vody. Ve většině případů, stačí vyměnit krytinu a problému se zbavíte. Tento problém se týká především šikmých střech s taškami, nebo s jinou krytinou.

Může ale nastat i případ, kdy ve střeše je díra, kterou objevíte, až když se voda ukáže na zdi. Praskne-li taška nad pozednicí (to je trám položený na věnci obvodové zdi), začne voda stékat na tento dřevěný trám a z něho se následně vsakuje do cihelného zdiva. Toto poškození střechy, se většinou projeví jako mokré mapy pod stropem a na stropě, ale ukáže se třeba až za více dnů po dešti.

Záleží na délce zatékání, nemusí to končit pouze mokrými mapami. Dřevěný trám napadne hniloba, řasy, omítku a zdivo plíseň.

Horší případ je zatékání do plochých střech, tam stačí opravdu v izolaci malá dírka a nastává velký problém,  najít místo průsaku a tím pádem finance.

Na stropě se objeví mokrý flek, nad kterým je konstrukce ploché střechy. Jeden by řekl, že vyleze na střechu, přelepí poškozenou izolaci v místě, kde se voda objevila a je hotovo. Bohužel, pokud není izolace viditelně poškozená, voda se může dostat pod izolaci v jakémkoliv místě a hledá cestu, kudy vnikne do konstrukce střechy. Místo kudy voda proniká, může být i na protilehlé straně, než se zobrazují mokré mapy na stropě.

V praxi to znamená, že se postupuje tak, že se odstraní izolace nad poškozeným místem,  kde se objevily průsaky na stropě a následuje hledání cesty vody pod izolací.  Pokud je v izolaci malá dirka a nepodaří se nám místo průniku najít, znamená to, že z pravidla na 90 % se musí zhotovit nová izolace střechy.

Kvalitní střecha, je základ suchého domu a prevence proti dalším výdajům.

Proto je dobré, čas od času vylézt na půdu a zkontrolovat celou střechu, neboť tyto závady se projevují až po čase a když to zjistíme, bývá už hodně škody napácháno.

Častá místa pronikání vody střechou bývají u oplechování komína, stožáru antény a kolem střešních oken.

Kontrola střechy je vhodná na jaře a před zimou, než napadne první sníh a po každé vichřici.

Tato prevence, se Vám v každém případě vyplatí. Předejdete tak nečekaným a v některých případech i značným rodinným výdajům.

Špatně provedené lemování ( oplechování ) střešní krytiny

Kvalitně provedené oplechování krytiny a potažmo celé střechy, má nemalý vliv na správný odtok vody

a proti případným průsakům.

Správně provedené lemování, má za účel zamezit průniku vody do střešní konstrukce a odvodu vody po krytině do dešťových okapů, nebo co nejdále od budovy.

Pokud voda stéká na fasádu domu, projeví se jako mokrá mapa na omítce a po čase je i patrná trasa, kudy voda stéká.

V horším případě se může stát, že se tato voda jak stéká po fasádě, dostane nad izolaci základů a projevuje se jako vlhkost ze špatné izolace.

Je pravda, že dnešní fasádní omítky, penetrace, či nátěry, prakticky zabrání vodě, aby pronikla venkovní omítkou.

Také je ale pravda, že pokud je tato omítka špatně zhotovena, či nevhodně aplikována, výsledek je zcela opačný. Další příklad, kdy voda může poškodit fasádu, je proud vody, který stéká po fasádě a v zimě zmrzne. Vlhkost, která na podzim vnikne do omítky, nestačí vyschnout, zmrzne a ledové krystalky začnou nabývat na objemu. Dochází k postupné destrukci omítky, či zdiva a po určité době ač se to nezdá, může dojít i k narušení statiky domu.

Viz kapitola ,, proč je vlhkost ve stavbě nežádoucí“.

Děravé nebo špatně zhotovené okapy

Špatně zhotovené nebo děravé okapy, jsou totéž jako špatné lemování střechy a nejsou zrovna dobrou službou pro rodinný dům. Okap jako součást střechy, slouží k odvedení dešťové vody od budovy pryč a pokud je okap zanesený, či ucpaný, hrozí že voda bude z okapů přetékat a může poškodit trámy, ke kterým je okap uchycen. Pokud je dešťový žlab děravý, voda stéká po fasádě, neodvádí vodu a dochází k poškozování omítky (viz předešlá kapitola).

Kondenzace vzdušné vlhkosti

Vzduch, který nás obklopuje venku, v bytě či rodinném domě, obsahuje určité procento vlhkosti. Tato vlhkost kondenzuje (neboli se sráží) především na studených předmětech a velkou roli zde hraje teplota.

Dobrým příkladem je láhev třeba piva, kterou vyndáte z lednice. Protože je studenější než okolní vzduch, vysráží se na lahvi vzdušná vlhkost. Místu, kde se vysráží vlhkost, se říká rosný bod. Pokud s tímto místem počítáme a máme je patřičně zabezpečeno, vše v pořádku. Jeli tomu právě naopak a tato místa (rosné body) neřešíme, máme zaděláno na problém. Voda, která se zde vysráží, potom stéká a zatéká tam kam rozhodně nechceme, prostupuje zdivem, tvoří na omítce mokré mapy, na které pak vznikají plísně.

Příklad:

·  Na zdivu s malým tepelným odporem

·  V nevětraných prostorách

·  Na špatně izolovaných rámech oken a dveří

·  Na kamenném zdivu

·  Na vodovodním potrubí, kanalizaci která nemá izolaci

·  Ve špatně vytápěných prostorách